?

Log in

No account? Create an account
Дмитрий Львович Быков, писатель
"Хоть он и не сам ведет ЖЖ, но ведь кому-то поручил им заниматься?" (c)
A nikdy jinak! // «TaPolitika.cz», 13.05.2019 
13th-Aug-2019 09:26 am
berlin
Dmitrij Bykov

Čapkovi mloci jako masa, která ničí humanistickou kulturu

Přinášíme překlad části pravidelného čtvrtečního nočního pořadu Odin (Sám) Dmitrije Bykova na rozhlasové stanici Echo Moskvy, kterou ruský publicista minulý týden věnoval Čapkově Válce s mloky.


V čem tkví Čapkovo proroctví a jeho myšlenky? Samozřejmě, je možné tvrdit, že v masce mloků byli vyobrazeni nacisté. Jenže pak musíte najít odpověď na otázku: A čím se vlastně mloci provinili? Vždyť na začátku z nich sami lidé udělali otroky, zotročili je, ozbrojili je a pak byli mloky vytěsněni právě proto, že mloci byli tvrdší, u určitém slova smyslu přizpůsobivější a bytelnější, jistě, protože dokázali způsobit zemětřesení.

Ale myslím, že jde o úplně jinou metaforu. Metaforu, která je hlavní dějovou linkou, základním příběhem 20. století. Tento základní příběh 20. století totiž spočívá v tom, že historii začínají vytvářet masy. Nikoliv jedinci jako Napoleon, ale masy, které vyžadují jiný styl řízení a které si samy, stejně jako ti mloci, začínají vybírat své vůdce, které potřebují vůdce, ale nikoliv nějaký druh aristokracie či monarchie; které potřebují masovou kulturu. A tento příchod masy na arénu dějin vede ke zcela odlišným požadavkům, zcela jiné morálce.

Dokud byli jen mloci — byly to roztomilé děti. Dokud byli Šariky — byli to krásní psi. Ale jakmile byli obdařeni právy a stali občany Šarikovy (narážka na novelu Michaila Bulgakova Psí srdce, kde se ze psa neúspěšně udělá člověk, který se ovšem chová jako odporný pes a přimkne se k “vítěznému proletariátu” — pozn. překl.), jakmile jim přiznali práva a učinili mloky rovnocennými partnery v historii, svět se přizpůsobil a objevily se další požadavky. Bylo třeba jiné morálky, masové morálky.

A dokud z těchto salamandrů, z tohoto prostředí, z těchto Šarikovů nevzejdou noví aristokraté, jak stále vyzývá spisovatel Alexandr Melichov — náš současný hlavní lídr a teoretik aristokratismu, kterého velmi respektuji — dokud k tomu nedojde, bude se stále více upouštět od tradiční kultury a tradiční morálky.

Je třeba si přiznat, že mloci začali vládnout světu, což ovšem bylo nevyhnutelné, jelikož aristokracie opouští historickou scénu. Bohužel, dnes může být svět jen masový a ovládán tedy může být jen masivně. Aristokratické technologie jsou nahrazeny demokratickými. Ale demokracie, bohužel, a velmi mnoho lidí to správně říká, nevylučuje vůdcovství, naopak je ho plná. Už u Sinclaira Lewise, pokud si správně vzpomínám, v románu U nás se to stát nemůže je taková myšlenka prokázána — že totiž demokratické hlasování pro fašismus je jako lusknout prsty. Diskuze o tom, že demokracie vylučuje vůdcovský systém po roce 1933, jsou, nezlobte se na mě, nesmyslné. Právě 20. století odpovědělo na tuto přímou otázku: jakmile se masy začnou podílet na dějinách, celé společnosti jsou povinny projít dětskou nemocí fašismu a nakaženy budou i ty neodolnější demokracie — jako Amerika.

Existuje naděje — u Čapka vcelku pochopitelná — že západní mloci půjdou do války s východními a navzájem se zničí. Ale v to mohl doufat jen naivní Evropan. Jelikož se stalo něco jiného. Relativně vzato, dvě totalitní společnosti šly skutečně do války, jedna z nich vyhrála a dosáhla nové úrovně složitosti a tuto novou úroveň složitosti nepřežila. Z tohoto pohledu je to katastrofa. Zhroutila se sama do sebe.

A co je vlastně mlok? Nejde o fašistu a nutně to nemusí být ani dělník. Je to příslušník tlupy, masový člověk, a pokud jinak nedáte — nová vývojová fáze. Chápu, že se pouštím na tenký led, ale pouze vysvětluji Čapkův román. Problém je v tom, že mloci dříve či později zmoudří, že mloci překonají svůj masový stát. Ale otázka zní — nevytlačí skutečné lidi? Protože se méně bojí práce, jsou méně nároční, více adaptivní. Dnes to, co se děje kolem uprchlíků, to, že se Východ přelil na Západ, je vlastně stejný problém. Jedná se o stejnou válku s mloky, protože mloci byli od počátku používání jako gastarbeiteři. A my teď mluvíme o tom, jestli se přes nás “nepřevalí východní hordy?” … Nikoliv, východní hordy se na nás samozřejmě valí, pak začnou moudřet a degenerovat a budou vyplaveny zas něčím novým. Není to ten hlavní příběh dějin lidstva? Není to ten hlavní archetyp lidské historie, který Čapek sledoval?

A další věc — v obdobích mločí invaze nastává také období, o kterém mluvím od začátku: období totálních občanských válek a rozdělení lidstva na malé stádo a velké společenství. Přičemž jediným způsobem, jak zachránit to malé stádo, je stát se neviditelným pro většinu. A proto nechme mloky projít evolucí po jejich, my musíme dosáhnout našeho evolučního skoku. Jinak nás vytěsní. A taková je Čapkova morálka, jiná není dána.
This page was loaded Oct 18th 2019, 11:17 pm GMT.